Svatomartinská slavnost přinesla radost a světlo...

16.11.2026

🕯️ Svatomartinská slavnost – světlo, které nás spojuje 🐴✨


Listopadové dny se krátí, světla ubývá a příroda se pomalu ukládá k zimnímu spánku. A přesto může být právě toto období plné světla, tepla a radosti. Stačí, když jsme spolu. ❤️
Naše svatomartinská slavnost byla přesně taková.

Sešli jsme se s dětmi, rodiči a přáteli, společně si zazpívali v kruhu a prostřednictvím stínového divadla si připomněli příběh svatého Martina. Příběh o laskavosti, soucitu a ochotě podělit se s druhými.
Když se setmělo, vydali jsme se do lesa. A světe, div se! Ve sněhu se objevily otisky podkov. 🐴 Svatý Martin tedy opravdu přijel!

V lese jsme ho skutečně potkali. Děti si s ním popovídaly, podělily se o vlastnoručně upečený rohlíček a poprosily ho o světýlko na cestu zpátky. ✨
Po návratu nás zahřál domácí jablečný mošt, voňavý svařák, pečený čaj a spousta dobrot od našich šikovných dětí a rodičů.
Ale to největší teplo nepřicházelo z hrnečků.
Přicházelo z toho, že jsme byli spolu. ❤️

A právě to je pro nás na těchto slavnostech nejcennější.
Máme kolem sebe komunitu dětí, rodičů a přátel. Společně vytváříme místo, kde se můžeme setkávat, sdílet, smát se, pomáhat si a být jeden druhému oporou.
A i když se venku stmívá čím dál dříve, mezi námi světlo neubývá.

Svatý Martin nám připomněl, že k tomu, abychom někomu rozsvítili den, nepotřebujeme velké věci. Někdy stačí kousek našeho času, laskavé slovo, otevřená náruč nebo ochota se rozdělit.
A možná právě to je to nejdůležitější, co můžeme předávat našim dětem. Že světlo, o které se podělíme, nezhasíná. Naopak – svítí ještě silněji. 🕯️

Děkujeme všem, kteří byli s námi, pomáhali, tvořili a přinesli kousek svého světla.
Protože naše společné chvíle nejsou jen slavnosti. Jsou to malé střípky něčeho mnohem většího. Pocitu, že někam patříme. ❤️ 

Share